Ahoj, jak by ses představil čtenářům?
Jmenuji se Zbyněk Juračka, je mi 32 let, rád fotím, hraji MMO hry a samozřejmě se věnuji level designu. Počítačové hry, to byla láska na první pohled. Už když mi bylo 6, vydupal jsem si na rodičích Atari XE 800! a pařily se klasiky jako River Ride a Donkey Kong. Postupně samozřejmě došlo i na PC a propařené dětství nad Doomem, Dukem Nukem, sérií Might and Magic a spoustou jiných. Pak mi jeden padouch donesl CD s Ultimou Online – bylo to jako vstoupit do jiného světa. Časem bylo těch MMO her více, SWG, Anarchy Online, EvE, WoW, Vanguard, Wurm atd., ale Ultima Online byla jenom jedna. Na chvíli se jí přiblížil Darkfall, ale nedopadlo to dobře.
Jak ses dostal k tomuto projektu?
K práci na projektu mě dovedl Jirka Wallenfels, šéf teamu ESQ game. Tenkrát to ale ještě byl Endor team, který pracoval na free UO shardu Endor. Já ho znal hlavně jako opravdu zlé PK, ale měli jsme společnou kamarádku a tak mi jednou tenhle vrah lidí i koní zavolal, jestli bych nechtěl začít stavět nový svět pro Endor. A já řekl ok, nevím jak se to dělá, ale jdu do toho. Dostal jsem panďuláka, práva, rychlý úvod do stavění a už jsem jel. Postavil jsem pouštní město Alcarinque na břehu oceánu a myslel jsem si, že to byl kus práce, ale pak přišel Jirka, portnul mě doprostřed mapy a obrovské plochy mezi skálami a povídá, že si tam nějaký megaloman udělal podklad pro město Daugas a pak se na to vykašlal a ať to postavím … ok, bylo zase pár měsíců co dělat!
Bylo to zábava a zkušenost a velké zadostiučinění, když se pak server rozběhnul a hráči běhali po místech, které jsem postavil. Stálo to za to, Endor jede dodnes a je to už 12 let.
Uběhlo pár let a já už dávno neměl s Endorem ani Ultimou nic společného. Změnil jsem město, komunitu, prakticky celý život. A jednou mi zase zvoní telefon a tam zase Jirka Wallenfels a ptá se, jestli do toho jdu znova, že budeme stavět nový svět a tentokrát samozřejmě 3D – povídám ok, nevím jak se to dělá, ale jdu do toho. Dostal jsem práva, rychlý úvod do stavění a už jsem jel.
Jaké byly začátky?
Tenkrát jsme začínali na Unity 3D a Jirka mě rovnou postavil do své rozestavěné verze pouštního města Alcarinque. Chvilku jsem kolem toho chodil, pak jsem celé město vzal, zvednul ho půl kilometru nad povrch a začal jsem si to dělat po svém, po týdnu jsem jeho verzi posunul ještě o kilometřík doprava a za další týden ji smazal úplně. Udělal jsem z toho tenkrát pár obrázků, kde můžete vidět postup při budování.
Časem jsem přestavěl do 3D i velkou část centrálního města Daugas, ale to je opravdu veliké a my jsme začali mít čím dál větší problémy s Unity enginem, jeho výkoností a stabilitou, takže jsme zjistili, že tudy naše cesta nevede. Po zkoumání dalších možností jsme nakonec přešli na Unigine, se kterým jsme spokojení a odpovídá našim požadavkům. A jak jednoduše to zní, tak mě to jako stavaře bolelo – všechno co se za rok postavilo na Unity, se muselo znovu postavit na Uniginu, au!
No, tak takhle to bylo… a tak u toho po večerech sedím, poslouchám soundtrack ke hře Age of Conanan nebo Bree a Justina v Masivelly (OP) podcastu a stavím další svět.
Jaká je tvoje vize do budoucna?
Nemám žádnou hlubší vizi, chci prostě stavět.
Chci s kolegy vytvořit svět. A až bude postavený, tak ho rozšiřovat do dálky, šířky i výšky a hloubky! Chci aby ten svět dával smysl a byť jsme malý team s omezeným rozpočtem, tak chci, aby se svou vizuální kvalitou blížil profesionálním projektům za miliony dolarů.
Limitujícím faktorem pro mě i zbytek týmu je fakt, že hru zatím děláme ve svém volném čase a s vlastními prostředky. Časem bychom rádi zkusili získat komunitní financování, abychom se mohli dokončení hry věnovat naplno a ideálně přibrat další členy do týmu.
Díky, co bys rád vzkázal čtenářům?
Díky za váš zájem, pěkně nás to nakoplo do další práce!
