Articles About Images Videos

Mayan Death Robots

reinvents the artillery genre (think Worms) in a Mayan setting invaded by alien killing machines. read more

1

Mayan Death Robots recenze

Author: dejv
05-Apr-2016

Category: Review

Mayan Death Robots je Wormsům podobná indie hra, kde proti sobě v soubojích nastupují dva roboti. To vše se slušivou grafikou a jednoduchým soubojovým systémem. Pěkná grafika však není všechno a nuda na vás bude číhat už po pár hodinách hraní.

Mayan Death Robots

příběh

Před mnoha a mnoha lety se mimozemská robotí rasa rozhodla, že bude pořádat něco podobného gladiátořím zápasům a vysílat je v televizi. A kde jinde byste našli lepší místo pro dva roboty, kteří si chtějí dát po hubě, než v kuse džunglí zarostlé země obývané Mayi na jedné povědomé modré planetě? Tohle není shrnutí příběhu, to je příběh celý. Příběh je nedůležitý, naprosto nepodstatný a do hry byl přidán snad jen proto, aby tam nějaký byl. I když tedy každých pár kol robotí televizní hlasatel Xamanek ohlásí, že přijeli dobyvační Španělé, že geoinženýři udělali chybu a uprostřed džungle začne sněžit, nebo dokonce že pod zemí dříme nějaký prastarý Mayský bůh a je potřeba ho během boje zneškodnit. To už je ale opravdu všechno, co by se dalo z příběhu vyždímat.

Gameplay

Takže jak se hra hraje a o co v ní jde? Na jedné mapě proti sobě nastoupí dva roboti a jejich cílem je zničit Core, Jádro, no prostě takovou bedýnku, toho druhého. Každý robot má ve svém arsenálu dva útoky, skok, stavění a každých deset tahů se ukáže něco jako kolo štěstí a dá vám jeden speciální útok, který můžete použít hned, nebo si ho po dalších deset tahů šetřit. Prostředí je destruktivní a jakmile se váš protivník prostřílí k vašemu Core, měly byste ho obestavět bloky hlíny, které jsou přesně obšlehnuté od bloků z Tetrisu. Core ovšem nemusí být nutně rozstříleno, stačí, když vám vypadne pod mapu, což se s tak lehce zničitelným prostředím stává často a lehce. Občas už si ani nebudete mít kam stoupnout. A to platí i o robotech. Pokud vás rozstřílí nebo spadnete, má váš protivník jeden volný tah.

Občas bude nouze o to kam si stoupnout.

A jak už bylo zmíněno, ve hře jsou i Mayové. V prvních kolech jen tak poskakují kolem vás, zatímco ničíte jejich zemi a svého protivníka, ale s postupem času vás začnou uctívat jako boha a začnou útočit na nepřátelského robota. To ovšem udělá i druhá skupinka Mayů. Ti pro změnu zase začnou uctívat vašeho nepřítele, takže nakonec bojuje robot proti Mayům, Mayové proti robotovi, Mayové proti Mayům, no prostě se to tam všechno navzájem řeže hlava nehlava. První kola se dají uhrát víceméně v polospánku, ale postupně se obtížnost zvedá. Začíná to tím, že připlují španělští dobyvatelé a začnou ničit vás, prostředí a všechno. Dále zjistíme, že pod mapou spí nějaký starý bůh (nebo spíš démon) a jen čeká na příležitost, aby bez problémů zničil celou mapu a pozabíjel všechno na ní. V takových případech občas záleží jen na náhodě, kdo vyhraje a kdo ne. Každý robot a jeho útoky jsou jedinečné a unikátní, snadno se vám ale stane, že si najdete jednoho oblíbeného, uděláte si jeden herní postup a takhle odehrajete celou hru. Některé mapy jsou přizpůsobené na určitý styl útoků robota a pokud to není zrovna váš oblíbený, budete trpět. Například některé mapy jsou pod zemí a robot, jenž z nebe sesílá blesky, stráví spoustu času, než se prostřílí k nepříteli. A tady si nesmíte dovolit ztrácet čas. Jiné prostředí je zase hodně skalnaté a vystřelené granáty se nesčetněkrát odrazí, než možná dorazí k cíli. Singleplayerová kampaň je dlouhá a málokteré kolo dokončíte napoprvé, takže si užijete vcelu dlouho zábavu. Ovšem na druhou stranu ne zase tak originální, protože hra je vlastně pořád stejná a po čase začne holt nudit.

grafika

Stejně jako Worms, tak i Mayan Death Robots využívají 2D zobrazení z boku. Herní prostředí je přes celý monitor, prostředí se tak nikam neposouvá a může se zdát statické. Určité mapy mají pohyblivé pozadí a všude možně rozsypané malé poskakující Maye. Samotná grafika je malovaná v krásných barvách a plná detailů. Prostředí je hodně hranaté, ale v kombinaci s pěknými barvami a detaily to ani nevadí. Na začátku hry máte na výběr ze tří map, později se počet rozroste. Každá mapa je zasazena do jiné části země, například do hor, jeskyní, pralesů, k sopce… Všechny jsou si navzájem podobné rozhodně ne stejné. Zcela unikátní a originální zpracování mají ve hře roboti. Je jich dohromady deset a každý má jiný vzhled a jinak udělané útoky.

Grafika je opravdu povedená.

ovládání

Hra se může bez problémů ovládat na klávesnici, ovšem stačí jediný pohled a vidíme, že byla primárně dělána na gamepady. Ovládání je na gamepadu pohodlnější, nečekejte ale podporu third-party ovladačů. Zpět k ovládání na klávesnici. Jediné, co budete používat, jsou staré dobré šipky, mezerník a levý shift. Plus escape, když budete chtít pauzu. Myš nevyužijete nijak. Hra má i multiplayer, bohužel však jenom lokální a to už se dneska moc nevidí. Pokud ale chcete zkosit robota vašemu kamarádovi, nic jiného vám nezbývá. A i za tuhle možnost budete rádi. Až uvidíte umělou inteligenci, která moc chytrosti nepobrala. Na lokální multiplayer je už od začátku hry upraven interface. Útoky jsou tahové a s nepřítelem si navzájem vidíte na svoje plánování, což dává určitou možnost taktizování.

Na výběr je z deseti robotů.

zvuky

Tady už se hra trochu zlepšuje. Akční hudba krásně podtrhuje stejně akční hraní plné výbuchů, hroucení prostředí a umírající skřeky Mayů či Španělů. Bohužel i když je sice pěkná, zůstává monotónní a pořád se opakuje. Zvuky, které vydávají Mayové či Španělé zní pro změnu nijak. Je to jen počítačově udělané huhňání, ze kterého nepoznáte, co má znamenat. Na druhou stranu není důležité vědět, co říká nějaká malá šmouha, co bude za chvíli trefená zbloudilou raketou nebo se skrz kráter od granátu propadne pod mapu. A stejně jsou na tom efekty. Výbuchy, kterých je ve hře nejvíce, znějí jako výbuchy, ale všechny znějí stejně. A to je při tak velkém množství střel, granátů a raket škoda.

Shrnutí

Jakou hru tady nakonec máme? Hříčku podobnou Wormsům s krásnou grafikou, pořád stejnou hudbou, jednoduchým soubojovým systémem a neustále se měnícím prostředím. Nesmím zapomenout na ne zrovna povedenou umělou inteligenci a na pořád stejný singleplayer. Hra vás zabaví v multiplayeru s kamarádem ale i tak jen na pár hodin. Nabízí jednoduchou zábavu a nehraje si na žádný AAA herní skvost, který vám sežere stovky hodin u monitoru a usmaží grafickou kartu. Pokud tedy hledáte zábavu na krátké chvíle nebo na domácí party, mohu Mayan Death Robots doporučit. Jestli byste ale rádi něco složitějšího a propracovaného na dlouhé večery, raději hledejte jinde.



SCORE: 6.5/10

Rate this article
- 0 - 0

Comments



Back

Other articles